Náš byt - před rekonstrukcí, po ní a hlavně teď

Homepage

První kroky

Aneb co dokáže jedno kladivo, šroubovák, plechovka barvy v odstínu feuer rot a samolepicí tapety. Jo a málem bych zapomněla na obrovskou vervu a pevné nervy. ;)
Nulové peníze, zato obrovská touha s bytem něco udělat. Zvlášť když je tak hnusný a náš!

Krok číslo jedna: co neurvu silou, urvu ještě větší silou. Jak už zaznělo, byl byt geniální v tom, že má nosnou jen obvodovou konstrukci. Příčky byly udělané z nějaké rané socialistické varianty sádrokartonu. Tedy nic co by nezvládl jeden zánovní šroubovák a mírně orezlá škrabka. Za dvě hoďky jsme sundali stěnu mezi kuchyní a obývákem a vytvořili tak krásný prostor necelých 30 m2. 


Krok dva: pryč s polystyrenem. Bývalá majitelka, stará paní, si nechala strop na chodbě, v obýváku, v kuchyni a jednom z pokojů vylepšit těmi báječnými polystyrenovými deskami. Mňam. Navalovalo se nám při každém pohledu vzhůru. Rozkaz zněl jasně: nesmí zůstat za žádnou cenu. Vybaveni osvědčeným šroubovákem a špachtlí jsme se dali do díla. Po dvou dnech práce jsme byli sedření jako koně, bílé úlomky jsme měli i v uších a strop vypadal jakoby měl lepru. Nastal čas pro práci odborníka.

Zednický mistr, jehož úkolem bylo dočistit strop a natáhnout na něj nový štuk, se dostavil vpodvečer se slovy, že bude dělat celou noc. Nu což, přenesli jsme se přes divné pocity, že zatímco spíme, se nám ve vedlejší mástnosti pohybuje cizí obílený člověk a poslouchá noční program rádi Impuls (těžko říct, co z toho je horší). Ráno měl udělanou polovinu stropu, vzal si zálohu na materiál, boty a monterky si nechal v koutku místnosti a se slovy: "Večer jsem tady" odešel navždy. Boty jsem vyhodila asi po půl roce, v mezičase jsem přinutila našeho elektrikáře, aby to dodělat. Což mě přivání k bodu tři.

Krok číslo tři: elektrikářův sen. Než byt poslední majitelé prodali, pronajímali ho nějakému bláznivému ajtíkovi. Tomu se zdálo, že vedení ve stávající, pravda letité elektroinstalaci není právě optimální, a proto přímo do jističů narazil dráty nové a s noblesou sobě vlastní je roztahal pomocí elegantních hřebíčků všude po bytě. Když to viděl mnou povolaný fachman, mělo ho trefit. Zbavil nás všudypřítoných bílých hadů, vyměnil několik spečených zásuvek a s odhadem investice asi 25 tisíc za kompletní novou elektriku nám ještě dodělal ten strop.


Krok 4: feuer rot je nejkrásnější barva. Děsný umakart za kuchyňskou linkou, otlučená lednice a fialové kachlíky. Příliš mnoho pro nás rozené estéty. Koupili jsme plechovku ječivě červené barvy (ne nadarmo ji němečtí výrobci popsali jako ohnivě červenou) a pustili se do natírání. Dodnes na tento zásah nedám dopustit.

Krok pátý: polepím (téměř) vše, co se mi dostane pod ruku. Je libo změnit kovoné zárubně na dřevěné? Použijte cd-fix folii. Volají kuchyňské skříňky no vovém vzhledu? Je tu cd-fix. Nepozdává se umakart v koupleně? Cd-fix ho zkušeně překryje. V životě jsme se tak nenalepili, nepropíchali špendlíkem tolik bublinek a nezačali pochybovat o své zručnosti jako u práce s touto ohromnou tapetou. Kdo nezažil, neuvěří.


Fotky z fáze "Vylepšujeme" naleznete ve fotogalerii.