Náš byt - před rekonstrukcí, po ní a hlavně teď

Homepage

Místo naše vytoužené

Po letech strávených po podnájmech se z nás staly trosky závislé na realitní inzerci. Internet, časopisy, tipy od známých naplnily náš život.
No jo, naplnily, ale většinou samým balastem. Navzdory přesně zadaným kritériím mi z reality.cz denně chodilo asi 50 nabídek, jedna děsnější než druhá. Většinou mě odradil poměr výkon/cena, občas hrálo roli umístění bytu. Když už se našlo na první pohled něco slušného, řekli mi v realitce, že je to dávno prodané - rezervované - má to jako věcné břemeno mladistvého chuligána nebo z ceny vypadla nula.

Navíc jsme chtěli něco blízko centra, blízko velké zelené plochy, kde může volně pobíhat pes, něco světlého, rozumně dispozičně řešeného... Uáááááááá. Skoro sci-fi. Až jsme narazili na Invalidovnu. Nejstarší sídliště v republice, maloučké, domy daleko od sebe, mezi nimi vzrostlé stromy, spousta trávníku, výhled na Vítkov, klid.

A to nebylo všechno: byt 72 m2 byl sice totálně vybydlený (za těch 50 let, co sídliště stojí do něj nikdo nedal ani korunu), ale nosné byly jen obvodové zdi. Sen každého rekonstruktéra! Ještě ten den jsme složili zálohu a zadlužili se na leta dopředu.

A já jsem začala plánovat rekonstrukci.
Žádné komentáře